Oddílová výprava Zlatěnek do Rajmanovy dílny
V pátek jsme se sešly na hořickém nádraží a vyrazily jsme s velkými batohy vlakem do Jičína. Do klubovny jičínských skautů, kde jsme měly domluvené přespání, nás dovedly Sněženky.
Večerní tma ve čtvrti Pod Čeřovkou si přímo říkala o nějakou bojovou hru, proto jsme se rozdělily do dvou týmů a daly se do špionské práce. Lucka s Lenkou pro nás předchozí týden připravily záludné otázky, na které jsme přímo na místě měly zjistit odpovědi. Na vlastním území to bylo v pohodě, u nepřátel jsme se musely plížit za auty a schovávat ve stínu, abychom nepřišly o cenné životy. U hry se výborně bavily nejen děti, ale i vedoucí. Zjistily jsme například, že některé domy mají opravdu zajímavé obrázky a reliéfy na fasádách, ačkoli čtvrť je poměrně nová. A že u nemocnice v Jičíně je v provozu Baby box.
V sobotu ráno jsme se sbalily, nakoupily proviant a vydaly se vlakem do Rožďalovic. Zde na nás čekala bývalá vedoucí našeho oddílu Evža, která se spolu s manželem Pavlem stará o Muzeum a knihařskou dílnu Jendy Rajmana. Pavel je vnukem slavného knihovnického mistra a prohlídka muzea s jeho výkladem je skvělým zážitkem. Viděly jsme, jak se dělá knižní vazba, sbírku knih, grafik nebo fotografií i jak moderně se v domácnosti u Rajmanů žilo za první republiky - Jenda Rajman byl velký průkopník a moderní člověk a své ženě pořídil třeba kuchyňský robot, automatickou škrabku na brambory nebo elektrický sporák s troubou.
Měly jsme také štěstí, protože ještě nebyla odstraněna výstava kopie Codex Gigas, přezdívané Ďáblovy bible. Viděly jsme film o tom, jak tento exemplář vznikal a na vlastní oči jsme si ji mohly prohlédnout.
S Evžou jsme si svázaly notýsek a zasadily si ho do desek, což se zdá jako jednoduchá práce, ale vyžaduje dost zručnosti, šikovnosti a někdy i síly. Mohly jsme si také vyrobit záložku do knížky a Pavel nám na ni vytlačil vybraný motiv přes pozlacený papír.
V muzeu i v dílně se nám moc líbilo a rozhodně návštěvu doporučujeme. Obzvlášť Veverky si zaslouží obdiv za to, že batoh, který byl málem stejně velký jako ony, celou cestu nesly samy.
